Ve vzdělávání, ve sportu, v byznysu i při vedení lidí se často setkáváme se dvěma formami podpory osobního růstu – mentoringem a koučinkem. Oba přístupy pomáhají druhému člověku růst, učit se a posouvat se dál. Na první pohled mohou působit podobně. Ve skutečnosti se ale liší ve své podstatě, roli průvodce i míře autonomie, kterou ponechávají vedenému.
V tomto článku přehledně ukážeme, v čem se mentoring a koučink liší – a kdy je vhodné použít který.
Co je mentoring?
Mentoring je forma vedení, kde zkušenější průvodce (mentor) předává své znalosti, zkušenosti a osvědčené postupy méně zkušenému jedinci (mentorovanému). Cílem je zkrátit cestu, inspirovat a poskytnout oporu při konkrétních výzvách.
Pojem mentor má původ v řecké mytologii – Odysseus svěřil výchovu svého syna Télemacha svému příteli Mentórovi se slovy: „Řekni mu všechno, co znáš.“ A právě o to v mentoringu jde – sdílení vlastní cesty, know-how a zkušeností.
Klíčové principy mentoringu:
- Zkušenější vede méně zkušeného
- Přímé sdílení know-how, rad a příkladů z praxe
- Role mentora jako odborníka v dané oblasti
- Aktivní vedení a doporučení
- Podpora zvenčí – směřování, inspirace
Mentoring je velmi efektivní, zvláště v situacích, kdy člověk potřebuje rychlou orientaci nebo vstupuje do nového prostředí (např. mladý trenér, začínající učitel, nový manažer).
Co je koučink?
Koučink je přístup zaměřený na rozvoj vnitřního potenciálu člověka. Zaměřuje se na to, aby si člověk našel vlastní odpovědi a řešení. Kouč nepředává rady ani návody – spíš vytváří prostor, ve kterém může druhý člověk (koučovaný) objevovat svůj vlastní potenciál. Pracuje s otázkami, podporuje uvědomění, zodpovědnost a vlastní rozhodování. Neřeší se tu tolik minulost a chyby, ale příležitosti a budoucnost.
Podle Johna Whitmora, jednoho z průkopníků moderního koučinku, je koučování proces, který „vede koučovaného k vnímání, pochopení a přijetí reality s cílem vytvořit podmínky pro učení se a růst“.
Klíčové principy koučinku:
- Důvěra ve schopnosti a potenciál klienta
- Vztah založený na důvěře a rovnocennosti
- Neutrální, nehodnotící přístup
- Otázky místo rad, naslouchání místo hodnocení
- Podpora vnitřní motivace, sebedůvěry a osobní odpovědnosti
Koučink má kořeny ve sportu – průlom přinesl Timothy Gallwey, který jako tenisový trenér přišel s myšlenkou, že „koučování pomáhá učit se, spíš než aby učilo“. Kouč věří, že odpovědi má klient v sobě – jen je někdy potřeba vytvořit bezpečný prostor, kde je možné je najít.
Kdy využít mentora a kdy kouče?
- Pokud potřebujete nasměrovat v nové roli, předat zkušenosti, poradit – hodí se mentor.
- Pokud potřebujete udělat důležité rozhodnutí a vzít za něj odpovědnost – pomůže kouč.
- Pokud vedete lidi nebo tým, často se vyplatí kombinovat oba přístupy – podle situace.
- Pokud pracujete s mladým sportovcem, učitelem, zaměstnancem, který se hledá nebo potřebujete osobní změnu – začneme mentoringem, doplníme koučinkem
Oba přístupy nejdou proti sobě, ale doplňují se. Moudrý průvodce mladých lidí, týmů nebo zaměstnanců umí mezi nimi vědomě přepínat – podle situace, potřeby a připravenosti druhého člověka.
Závěr
Koučink i mentoring mají své místo ve vzdělávání, vedení i rozvoji. Kouč pomáhá lidem nalézt vlastní cestu, mentor ukazuje tu, kterou zná. Oba přístupy mohou být mimořádně užitečné – když je použijeme vědomě a ve správný čas.
MENTOR – nabízí INFORMACE ze svých znalostí a zkušeností, radí. Nenabíjí lidi takovým množstvím ENERGIE, protože o tom, co říká, není třeba příliš přemýšlet a zapojovat vlastní iniciativu. Mentor „zve“ druhé na svoji cestu: „Pojď, ukážu ti svoji cestu.“
MENTORING – vkládání INFORMACÍ A ŘEŠENÍ: „Řeknu ti, poradím ti, co a jak můžeš udělat.“
KOUČ – přináší ENERGII. Nehodnotí, nepodsouvá řešení, pouze aktivně naslouchá a ptá se. Kouč pokládá cílené otázky. Kouč „chodí“ po cestách druhých: „Pojď, odbočíme a uvidíš, jestli je to cesta pro tebe.“
KOUČINK – vytahování / dolování INFORMACÍ A ŘEŠENÍ: „Pomůžu ti, abys na to přišel sám, abys to dokázal sám.“